Jednoho dne si Howardův otec v práci zlomil nohu.

Zůstal doma. Bez nemocenské. Bez podpory

“Viděl jsem, jak se rozpadá americký sen.“

Řekl o této vzpomínce Schultz, kterého to ale paradoxně nemotivovalo, aby se více snažil ve škole.

Naopak, na vysokou se dostal jen díky sportu.

Byl dobrý v americkém fotbale, ale na univerzitě zjistil, že ne tak dobrý, aby se tím mohl živit.

Dokončil studium a získal titul ze studia komunikací.

A přesto, jak on sám říká, se mu podařilo získat místo v té době velmi prestižní společnosti Xerox.

Podařilo se mu to navzdory tomu, že neměl byznysový diplom.

Každý den musel navštívit 50 domácností nebo podniků a pokusit se získat povolení pro rozhovor s prodejcem.

Vážně, tolik námahy, a ani obchod nemohl sám uskutečnit.

Určitě je vám jasné, že často slyšel “NE!”

Jak sám řekl, tak slyšet ne, ho velmi dobře připravilo na následující roky a naučil se s tím pracovat a nebrat si to osobně.

Později se vypracoval až na prodejce, ale po čase usoudil, že by chtěl zkusit něco nového.

Začal pracovat pro švédskou společnost, která ho poslala na služební cestu do San Francisca, tam měl navštívit jejich významného klienta.

Tak se taky stalo, ale cestou zpátky ho napadlo zastavit se v Seattlu a podívat se na firmu, která od nich brala více filtrů, než onen velký klient.
Ta firma, respektive obchod, se jmenoval Starbucks a Schultze hned jak do něj vešel, uhranula jeho vůně.

Navíc prodavači své práci rozuměli a bavila je.

Byl totálně okouzlen a rozhodl se, že pro tuto společnost chce pracovat.